Suzuki GSXR

V létě 2009 jsme narazili na super cenu letenky Praha – Cebu(Filipíny) a v tu chvíli bylo jasné, kde strávíme Vánoční svátky…pěkně v teple. 16.12.2009 přišel den D, kdy vyrážíme směrem Asie. Po dlouhém letu dosedáme na letiště na Cebu něco kolem 4h ráno, tam nás už čeká řidič z potápěčského centra a frčíme směrem Kon Tiki Beach Bungalows. Jdeme si na chvíli lehnout, protože na odpoledne máme domluvené potápko. Po docela pěkným potápku vyrážíme do centra dění a začínáme dojednávat půjčení místních ďábelských strojů. Po dohodě na ceně se domlouváme na zapůjčení helmy, ale moc se nám to nedaří. Když na helmě trváme, vyfasujeme jednu cyklo helmu a druhou stavařskou přilbu, kterou si místní vzali z nedaleké stavby. Po chvíli se vzdáváme a bez helmy vyrážíme objet ostrov. Projížďka je naprosto úžasný zážitek, okoukali jsme místní zvyky a lze říct, že kdo troubí, ten jede…nějaká pravidla silničního provozu na Filipínách nehledejte, Filipíny mají svá vlastní pravidla, který se člověk naučí hodně rychle za pochodu. Evropan by řekl, že jezdí jako prasata, ale tahle jízda má i své kouzlo. De facto všichni řidiči jsou neustále ve střehu tak, že za celých 14dní jsme neviděli jedinou nehodu. Kdyby čeští řidiči měli aspoň polovinu filipínské ohleduplnosti, měli by se motorkáři na našich silnicích jako prasata v žitě….Po pár dnech strávených divokou jízdou na ostrově Cebu, kdy už jsem nějaký helmy fakt neřešili, se přesouváme na ostrov Bohol, resp. na Pangeo, kde mají být nejhezčí pláže na Filipínách. Hned po příjezdu vyrážíme zjistit místní podmínky půjčování moto a máme štěstí. Skupinka místních na nás volá profláklou hlášku Sir, wanna rent a bike? Kýváme na ně a směřujeme si to k bandě místních podnikatelů…vybalujeme na ně požadavek zapůjčení motorek na plných 5 dnů a prostor dáváme k dojednání o ceně. Ta se nám zdá více než slušná a po drobnym smlouvání nabídku přijímáme. Jeden den půjčení vychází na 120Kč, žádný deposit ani doklad totožnosti. Všechno je jen na dobré slovo. Podmínkou je jen uvedení hotelu, kde zrovna bydlíme. Půjčujeme si jednu krosku 200 ccm a jeden houpačkový skútřík 125 ccm. Na Filipínách nikde nehledejte silnější stroje. Za prvé více jak 70km/h se jet nedá s ohledem na provoz a běhající děti kolem silnic, za druhé na Filipíny se silnější mašinky jen tak nedováží, protože největší odbyt je právě na skútříky. Obkroužíme ostrov a koukáme po nejlepší pláži. Druhý den vyrážíme na motorkách směrem Čokoládové hory, cca 70km daleko od našeho tábořiště. Cesta je klidná i díky tomu, že je 25.12.2009 a Filipínci, jako správní křesťané dodržují svátky, na silnici je minimum aut či motorek…jede se dobře. Přijíždíme k Čokoládovým horám, vyblejsknem se před úžasnýma kopcema a frčíme dál, tentokrát na tarsiery, nejmenší primáty na světě. Nemáme štěstí, záchranná stanice pro tarsiery je zavřená. Další den vyrážíme znova pokusit štěstí, tentokrát úspěšně.

Obecně lze říct, že Filipíny na motorkách jsou pěkným zpestřením vaší dovolené. Je to levná země, litr benzínu stojí 16 kaček. Jen je zapotřebí vychytat období sucha, protože ne všechny silnice jsou asfaltové, resp. když narazíte na asfalt, jízdu si pořádně užijte. Ten, kdo má v hledáčku pohodovou dovolenou, avšak ne jen s lenošením na pláži, Filipíny jsou správná volba. Jsou tu mraky možností, jak se zabavit. Od potápění přes plachtění až po drandění na motorkách. Potápění je tu pěkné, i když si dovedu představit, že před několika lety ponory braly potápěčům dech. Dnes je to jiné, a to hlavně kvůli jednomu spuštění sítí čínské rybářské lodi, která se dostala do Filipínských vod a načerno vylovila všechny kladivouny a velké ryby v okolí Boholu. Místním tak akorát zbyly poničené korálové zahrady a oči pro pláč. Situace se ale pomalu stabilizuje a my jen doufáme, že ta rádoby čínská velmoc se do těchto končin už nikdy nevrátí a dá tak šanci obnovit místní podmořský ekosystém.

Filipíny je to pravé místo pro požitkáře, kteří se nechtějí na dovolené o nic starat, chtějí si dopřávat místních úžasných masáží a pro samotáře tu jsou samozřejmě krásné společnice, které Vám budou zpříjemňovat celý pobyt. Prostě každý si zde najde to své. Vřele doporučuju!

Ať už se rozhodnete strávit vaší dovču kdekoli po Asii, určitě vyzkoušejte kouzlo těchto fascinujících krajin ze sedla místních žihadel.

Jelikož jsme v Asii nebyli poprvé, srovnala bych pár destinací a jak je to s podmínkami pro půjčení žihadel. Pokud vyrazíte na ostrov Bali do Indonésie, nečekejte nic jiného, než skůtříky, a to většinou automaty. Problém s jejich půjčením rozhodně není, ale jelikož jsou Balijci kluci podnikaví, při vrácení motorky se Vám budou snažit hodit na Vás všechny škrábance, které na motorce najdou. Proto dobrá rada je, abyste si před zapůjčením všechny šrámy vyfotili, tím se vyhnete zbytečnému dohadování, že Vy jste to jejich prdlátko nepoložili. Na Filipínách se jezdí jako u nás vpravo, za to na Bali se pořád ještě nenaučili, na který straně se jezdí, takže tady se jezdí vlevo. Rozdíl mezi Bali a Filipínama v půjčení motorek je, že Filipínce by nenapadlo na Vás hodit šrámy, který před Vámi už zaplatilo dalších tucet turistů. Na Filipínách jsou lidi neuvěřitelně důvěřiví, na čem se domluvíte, to platí. Prostě půjčení motorek není nijak stresující. Na Bali a ostatně všude jinde v Indonésii musíte být neustále v pozoru, protože pro ně jste bílou peněženkou, která když má na cestu do těchto končin, má i na to, aby zaplatila škody na žihadlech, ačkoli jsou úplně od někoho jiného. Možná je to v povaze lidí, možná náboženstvím. Na Filipínách jsou křesťané, kteří Vás nevojebou. V Indonésii převažují muslimové, a u těch poctivé jednání nehledejte…Co se týče dalších ostrovů v Indonésii, tak třeba na ostrově Flores není šance si nějaké to prdlátko půjčit. Tuhle službu tam nehledejte. O trošku lehčí je to na ostrově Sulawesi, ale chce to dobrou komunikaci a známé. Oficiální půjčovny na Sulawesi nejsou, avšak pokud se zeptáte v recepci, šikovné holky Vám dohodí své kamarády, kteří Vám zapůjčí rodinné vozidlo. A když říkám vozidlo, myslím tím opravdu rodinný prostředek, protože Asijci jsou schopni na jeden skůtřík narvat dokonce i pět osob!!! Avšak cestování po Sulawesi není až tak snadné, jako na Bali. Na Sulawesi se nám párkrát stalo, že na nás schválně najížděli a bránili nám v klidné jízdě. Holt místní neskousli to, že jejich soused nám půjčil rodinné vozidlo a my mu za něj ještě platíme. Co se týče dokladů, tak na Filipínách nepotřebujete de facto nic. Sice nás stavěla hlídka, ta ale spíše chtěla vědět, zda je vše ok a dokonce se ani nepozastavila nad tím, že místo helmy máme jenom šátky. Naopak na Bali je to přísnější a jak je to v rychle rozvojových zemí zvykem, i tady jsou místní podnikavci, kteří vydělávají na tom, že nemáte v pořádku doklady. Takže pro ty z Vás, kteří se chystáte na Bali, určitě doporučuji zainvestovat a nechte si vystavit mezinárodní řidičák. Český řidičák, ačkoli je dvoujazyčný, je Vám v těchto končinách na nic. Byli jsme svědky toho, kdy jednu skupinku potápěčů, kteří si udělali 7 denní objížďku Bali zastavili celkem 3x a vždy jim napálili mastnou pokutu!

No a ty cestovatele, kteří míří směr Kambodža, bohužel musím zklamat. V Sieam Riep bohužel možnost zapůjčení motorky není. Tady Vám maximálně nabídnou kolo a těm, co nechtějí v děsném vedru šlapat, rikšu. Lepší je to v Malajsii, ale ve velkých městech rozhodně půjčení motorek nedoporučuji, jelikož je tam takový provoz a hlavně smrad, že jen otrlý motorkář by tohle vydržel. V Malajsii v přímořských střediscích není problém si motorku půjčit, ale byla bych stejně opatrná jako na Bali…a to s dokumentováním stavu všech škrábanců a škod před samotným zapůjčením.

V únoru vyrážíme do Indie, 14dní máme na projetí severní části Indie…památky, národní parky, atd…. tak pokud se v pořádku vrátíme, podělím se s Vámi o zážitky z této destinace.